REPETE_logo

Pravidlo č. 1 – Koho přistihneme závodit, bude diskvalifikován

Pravidlo č. 1 – Koho přistihneme závodit, bude diskvalifikován

Pravidlo č. 1 – Koho přistihneme závodit, bude diskvalifikován

Pravidlo č. 1 – Koho přistihneme závodit, bude diskvalifikován

28. 9. 2018 | text: Tomáš Hliva, asphaltcyclinglab.cc   foto: Pepa Dvořáček

28. 9. 2018 | text: Tomáš Hliva, asphaltcyclinglab.cc   foto: Pepa Dvořáček

28. 9. 2018 | text: Tomáš Hliva, asphaltcyclinglab.cc   foto: Pepa Dvořáček

28. 9. 2018 | text: Tomáš Hliva, asphaltcyclinglab.cc   foto: Pepa Dvořáček

28. 9. 2018 | text: Tomáš Hliva, asphaltcyclinglab.cc   foto: Pepa Dvořáček

IMG_6664

Příběhy

Série podniků Rapha Prestige nevznikla proto, aby se lidé v přiléhavých trikotech předháněli, kdo má na Stravě najeto víc kilometrů, lepší kolo nebo snad kdo dojede do cíle první. Je skvělou akcí pro ty, kteří svou vášeň pro cyklistiku chtějí jednoduše sdílet s ostatními.

Série podniků Rapha Prestige nevznikla proto, aby se lidé v přiléhavých trikotech předháněli, kdo má na Stravě najeto víc kilometrů, lepší kolo nebo snad kdo dojede do cíle první. Je skvělou akcí pro ty, kteří svou vášeň pro cyklistiku chtějí jednoduše sdílet s ostatními.

Série podniků Rapha Prestige nevznikla proto, aby se lidé v přiléhavých trikotech předháněli, kdo má na Stravě najeto víc kilometrů, lepší kolo nebo snad kdo dojede do cíle první. Je skvělou akcí pro ty, kteří svou vášeň pro cyklistiku chtějí jednoduše sdílet s ostatními.

Série podniků Rapha Prestige nevznikla proto, aby se lidé v přiléhavých trikotech předháněli, kdo má na Stravě najeto víc kilometrů, lepší kolo nebo snad kdo dojede do cíle první. Je skvělou akcí pro ty, kteří svou vášeň pro cyklistiku chtějí jednoduše sdílet s ostatními.

Série podniků Rapha Prestige nevznikla proto, aby se lidé v přiléhavých trikotech předháněli, kdo má na Stravě najeto víc kilometrů, lepší kolo nebo snad kdo dojede do cíle první. Je skvělou akcí pro ty, kteří svou vášeň pro cyklistiku chtějí jednoduše sdílet s ostatními.

Výrobce cyklistického oblečení Rapha naštěstí svým marketingem necílí pouze na ty, kdo uvažují o světě jako místu nekonečné spotřeby, prostřednictvím vyladěného outfitu tuní svůj společenský status na instagramu a jejich první silniční kolo je přesně to, na kterém právě jezdí někdo z pro tour týmu.

Rapha myslí na fanoušky cyklistiky, kteří samotnou jízdu na kole nevnímají jen jako soupis kadence – počtu stažení srdečního svalu – a vynaložených wattů, ale vyhledávají celou řadu dalších zážitků s větrem ve vlasech. Baví je objevovat nová místa – architekturu – dobré jídlo – kávu – design – a v neposlední řadě poznávat ty, se kterými jedou v pelotonu a které potkávají na cestách.

Za to mám Raphu rád (měl jsem ji ještě radši, dokud vydávala tištěný čtvrtletník Mondial). Její rukopis byl zřejmý i na jednom z podniků RAPHA PRESTIGE nazvaný BOHEMIA, který se odehrál na česko-německém pomezí v oblasti Saského a Českého Švýcarska. Výchozím bodem byla turisticky oblíbená obec Schmilka, pozoruhodně a sympaticky vmáčknutá mezi skaliska plná horolezců na pravém břehu Labe.

Výrobce cyklistického oblečení Rapha naštěstí svým marketingem necílí pouze na ty, kdo uvažují o světě jako místu nekonečné spotřeby, prostřednictvím vyladěného outfitu tuní svůj společenský status na instagramu a jejich první silniční kolo je přesně to, na kterém právě jezdí někdo z pro tour týmu.

Rapha myslí na fanoušky cyklistiky, kteří samotnou jízdu na kole nevnímají jen jako soupis kadence – počtu stažení srdečního svalu – a vynaložených wattů, ale vyhledávají celou řadu dalších zážitků s větrem ve vlasech. Baví je objevovat nová místa – architekturu – dobré jídlo – kávu – design – a v neposlední řadě poznávat ty, se kterými jedou v pelotonu a které potkávají na cestách.

Za to mám Raphu rád (měl jsem ji ještě radši, dokud vydávala tištěný čtvrtletník Mondial). Její rukopis byl zřejmý i na jednom z podniků RAPHA PRESTIGE nazvaný BOHEMIA, který se odehrál na česko-německém pomezí v oblasti Saského a Českého Švýcarska. Výchozím bodem byla turisticky oblíbená obec Schmilka, pozoruhodně a sympaticky vmáčknutá mezi skaliska plná horolezců na pravém břehu Labe.

Výrobce cyklistického oblečení Rapha naštěstí svým marketingem necílí pouze na ty, kdo uvažují o světě jako místu nekonečné spotřeby, prostřednictvím vyladěného outfitu tuní svůj společenský status na instagramu a jejich první silniční kolo je přesně to, na kterém právě jezdí někdo z pro tour týmu.

Rapha myslí na fanoušky cyklistiky, kteří samotnou jízdu na kole nevnímají jen jako soupis kadence – počtu stažení srdečního svalu – a vynaložených wattů, ale vyhledávají celou řadu dalších zážitků s větrem ve vlasech. Baví je objevovat nová místa – architekturu – dobré jídlo – kávu – design – a v neposlední řadě poznávat ty, se kterými jedou v pelotonu a které potkávají na cestách.

Za to mám Raphu rád (měl jsem ji ještě radši, dokud vydávala tištěný čtvrtletník Mondial). Její rukopis byl zřejmý i na jednom z podniků RAPHA PRESTIGE nazvaný BOHEMIA, který se odehrál na česko-německém pomezí v oblasti Saského a Českého Švýcarska. Výchozím bodem byla turisticky oblíbená obec Schmilka, pozoruhodně a sympaticky vmáčknutá mezi skaliska plná horolezců na pravém břehu Labe.

Výrobce cyklistického oblečení Rapha naštěstí svým marketingem necílí pouze na ty, kdo uvažují o světě jako místu nekonečné spotřeby, prostřednictvím vyladěného outfitu tuní svůj společenský status na instagramu a jejich první silniční kolo je přesně to, na kterém právě jezdí někdo z pro tour týmu.

Rapha myslí na fanoušky cyklistiky, kteří samotnou jízdu na kole nevnímají jen jako soupis kadence – počtu stažení srdečního svalu – a vynaložených wattů, ale vyhledávají celou řadu dalších zážitků s větrem ve vlasech. Baví je objevovat nová místa – architekturu – dobré jídlo – kávu – design – a v neposlední řadě poznávat ty, se kterými jedou v pelotonu a které potkávají na cestách.

Za to mám Raphu rád (měl jsem ji ještě radši, dokud vydávala tištěný čtvrtletník Mondial). Její rukopis byl zřejmý i na jednom z podniků RAPHA PRESTIGE nazvaný BOHEMIA, který se odehrál na česko-německém pomezí v oblasti Saského a Českého Švýcarska. Výchozím bodem byla turisticky oblíbená obec Schmilka, pozoruhodně a sympaticky vmáčknutá mezi skaliska plná horolezců na pravém břehu Labe.

Výrobce cyklistického oblečení Rapha naštěstí svým marketingem necílí pouze na ty, kdo uvažují o světě jako místu nekonečné spotřeby, prostřednictvím vyladěného outfitu tuní svůj společenský status na instagramu a jejich první silniční kolo je přesně to, na kterém právě jezdí někdo z pro tour týmu.

Rapha myslí na fanoušky cyklistiky, kteří samotnou jízdu na kole nevnímají jen jako soupis kadence – počtu stažení srdečního svalu – a vynaložených wattů, ale vyhledávají celou řadu dalších zážitků s větrem ve vlasech. Baví je objevovat nová místa – architekturu – dobré jídlo – kávu – design – a v neposlední řadě poznávat ty, se kterými jedou v pelotonu a které potkávají na cestách.

Za to mám Raphu rád (měl jsem ji ještě radši, dokud vydávala tištěný čtvrtletník Mondial). Její rukopis byl zřejmý i na jednom z podniků RAPHA PRESTIGE nazvaný BOHEMIA, který se odehrál na česko-německém pomezí v oblasti Saského a Českého Švýcarska. Výchozím bodem byla turisticky oblíbená obec Schmilka, pozoruhodně a sympaticky vmáčknutá mezi skaliska plná horolezců na pravém břehu Labe.

IMG_6266
IMG_6271
IMG_6283
IMG_6273

Naše čtyřčlenné cyklistické družstvo ASPHALT / REPETE se na start 180 km okruhu  postavilo s dalšími třiceti sedmi týmy, mezi kterými nechyběli 8bar či výrobce ocelových rámů Standert.

Specifikem trasy byl především mix silničních a gravel úseků. Nebyly nijak zvlášť náročné, i když spoustě silničářů-specialistů asi úplně nechutnaly. Většina z nich totiž přišla po až v druhé půlce „závodu“ 100 km. Předcházel jim výšlap kategorie „šlapej, nahoře tě čeká jídlo“ na futuristický klenot – architektonickou ikonu a dominantu celého regionu – technicistní televizní věž a hotel s restaurací postavený na samém vrcholku Ještědu (1012 m n. m.) na začátku sedmdesátých let Karlem Hubáčkem. Ocitnete-li se někdy poblíž tohoto skvostu, neváhejte se tu ubytovat. Noc v raketě svištící vysoko mezi oblaky za cenu jedné galusky jinde ve světě nejspíš nestrávíte.

Naše čtyřčlenné cyklistické družstvo ASPHALT / REPETE se na start 180 km okruhu  postavilo s dalšími třiceti sedmi týmy, mezi kterými nechyběli 8bar či výrobce ocelových rámů Standert.

Specifikem trasy byl především mix silničních a gravel úseků. Nebyly nijak zvlášť náročné, i když spoustě silničářů-specialistů asi úplně nechutnaly. Většina z nich totiž přišla po až v druhé půlce „závodu“ 100 km. Předcházel jim výšlap kategorie „šlapej, nahoře tě čeká jídlo“ na futuristický klenot – architektonickou ikonu a dominantu celého regionu – technicistní televizní věž a hotel s restaurací postavený na samém vrcholku Ještědu (1012 m n. m.) na začátku sedmdesátých let Karlem Hubáčkem. Ocitnete-li se někdy poblíž tohoto skvostu, neváhejte se tu ubytovat. Noc v raketě svištící vysoko mezi oblaky za cenu jedné galusky jinde ve světě nejspíš nestrávíte.

Naše čtyřčlenné cyklistické družstvo ASPHALT / REPETE se na start 180 km okruhu  postavilo s dalšími třiceti sedmi týmy, mezi kterými nechyběli 8bar či výrobce ocelových rámů Standert.

Specifikem trasy byl především mix silničních a gravel úseků. Nebyly nijak zvlášť náročné, i když spoustě silničářů-specialistů asi úplně nechutnaly. Většina z nich totiž přišla po až v druhé půlce „závodu“ 100 km. Předcházel jim výšlap kategorie „šlapej, nahoře tě čeká jídlo“ na futuristický klenot – architektonickou ikonu a dominantu celého regionu – technicistní televizní věž a hotel s restaurací postavený na samém vrcholku Ještědu (1012 m n. m.) na začátku sedmdesátých let Karlem Hubáčkem. Ocitnete-li se někdy poblíž tohoto skvostu, neváhejte se tu ubytovat. Noc v raketě svištící vysoko mezi oblaky za cenu jedné galusky jinde ve světě nejspíš nestrávíte.

Naše čtyřčlenné cyklistické družstvo ASPHALT / REPETE se na start 180 km okruhu  postavilo s dalšími třiceti sedmi týmy, mezi kterými nechyběli 8bar či výrobce ocelových rámů Standert.

Specifikem trasy byl především mix silničních a gravel úseků. Nebyly nijak zvlášť náročné, i když spoustě silničářů-specialistů asi úplně nechutnaly. Většina z nich totiž přišla po až v druhé půlce „závodu“ 100 km. Předcházel jim výšlap kategorie „šlapej, nahoře tě čeká jídlo“ na futuristický klenot – architektonickou ikonu a dominantu celého regionu – technicistní televizní věž a hotel s restaurací postavený na samém vrcholku Ještědu (1012 m n. m.) na začátku sedmdesátých let Karlem Hubáčkem. Ocitnete-li se někdy poblíž tohoto skvostu, neváhejte se tu ubytovat. Noc v raketě svištící vysoko mezi oblaky za cenu jedné galusky jinde ve světě nejspíš nestrávíte.

Naše čtyřčlenné cyklistické družstvo ASPHALT / REPETE se na start 180 km okruhu  postavilo s dalšími třiceti sedmi týmy, mezi kterými nechyběli 8bar či výrobce ocelových rámů Standert.

Specifikem trasy byl především mix silničních a gravel úseků. Nebyly nijak zvlášť náročné, i když spoustě silničářů-specialistů asi úplně nechutnaly. Většina z nich totiž přišla po až v druhé půlce „závodu“ 100 km. Předcházel jim výšlap kategorie „šlapej, nahoře tě čeká jídlo“ na futuristický klenot – architektonickou ikonu a dominantu celého regionu – technicistní televizní věž a hotel s restaurací postavený na samém vrcholku Ještědu (1012 m n. m.) na začátku sedmdesátých let Karlem Hubáčkem. Ocitnete-li se někdy poblíž tohoto skvostu, neváhejte se tu ubytovat. Noc v raketě svištící vysoko mezi oblaky za cenu jedné galusky jinde ve světě nejspíš nestrávíte.

“Noc v raketě svištící vysoko mezi oblaky za cenu jedné galusky jinde ve světě nestrávíte.”

“Noc v raketě svištící vysoko mezi oblaky za cenu jedné galusky jinde ve světě nestrávíte.”

“Noc v raketě svištící vysoko mezi oblaky za cenu jedné galusky jinde ve světě nestrávíte.”

“Noc v raketě svištící vysoko mezi oblaky za cenu jedné galusky jinde ve světě nestrávíte.”

IMG_6316
IMG_6580
IMG_6187
IMG_6221
IMG_6780
IMG_6641

Všechny gravel segmenty byly vybrány tak, aby se na nich mohly projevit cyklistovy zkušenosti a jezdecké dovednosti – bohužel s výjimkou hned toho prvního. Doporučení stran pořadatele znělo jasně – gravel bike s optimální šířkou plášťů. Jenže tento úsek vedl po velkém ostrém kamení a bylo úplně jedno, jakou stopu jezdec vybere či jak obezřetně a zkušeně si při jízdě počíná. Tady jste zkrátka jen trnuli, kdy přijde defekt. Pro náš tým to znamenalo konec jednoho z jezdců, který rozervanou galusku už opravit nedokázal. Po všech těch přípravách, přesunu na akci, a těšení na společný ride to byl na osmnáctém kilometru pro našeho kamaráda opravdu krutý konec. Být pořadatelem, podobný segment bych klidně vynechal, případně ho alespoň nezařazoval na začátek tratě.

Na jezdce toho čekalo ale mnohem víc. Třeba závod vintage motocyklů, jehož okruh protnul v jedné části trasu závodu, takže si někteří účastníci včetně mě museli na chvíli připadat jako po požití halucinogenu. Vzpomínám si, jak vleču na rameni kolo v silničních tretrách (zabahněné kufry jsem pak už do pedálů nenacvaknul) v téměř neprostupném lesním terénu kdesi na německé straně a v nepředstavitelném hluku ze závodního okruhu se snažím telefonicky spojit se zbytkem ztraceného týmu. Už jste někdy zažili, jaký zvuk vydává starý závodní motocykl? Ale co… všichni přece známe rčení o tom, kdy začíná život a kdy končí zóna komfortu.

Velký dík Raphě za takové zážitky. Za perfektní organizaci, královské pohoštění po dojezdu i na vrcholu Ještědu (včetně skvělého pojízdného Rapha-Van-Espressa), chutné traťovky českého výrobce sportovní výživy Chimpanzee, designovou musettku a čapku s motivy akce.

A samotný dojezd do cílové Schmilky? Slastný.

Jednotlivé týmy si daly navzájem ochutnat piva, která ze svých krajů dovezly ostatním a slavnostní (čti patřičně odlehčený) nástup všech týmů se nesl přesně v duchu, který mi v dnešní společnosti orientované na rychlost a zisk tak trochu chybí – nakonec se vyhlásil tým, který během náročného okruhu pozoruhodnou krajinou Českého Švýcarska nasbíral nejvíc defektů.

Všechny gravel segmenty byly vybrány tak, aby se na nich mohly projevit cyklistovy zkušenosti a jezdecké dovednosti – bohužel s výjimkou hned toho prvního. Doporučení stran pořadatele znělo jasně – gravel bike s optimální šířkou plášťů. Jenže tento úsek vedl po velkém ostrém kamení a bylo úplně jedno, jakou stopu jezdec vybere či jak obezřetně a zkušeně si při jízdě počíná. Tady jste zkrátka jen trnuli, kdy přijde defekt. Pro náš tým to znamenalo konec jednoho z jezdců, který rozervanou galusku už opravit nedokázal. Po všech těch přípravách, přesunu na akci, a těšení na společný ride to byl na osmnáctém kilometru pro našeho kamaráda opravdu krutý konec. Být pořadatelem, podobný segment bych klidně vynechal, případně ho alespoň nezařazoval na začátek tratě.

Na jezdce toho čekalo ale mnohem víc. Třeba závod vintage motocyklů, jehož okruh protnul v jedné části trasu závodu, takže si někteří účastníci včetně mě museli na chvíli připadat jako po požití halucinogenu. Vzpomínám si, jak vleču na rameni kolo v silničních tretrách (zabahněné kufry jsem pak už do pedálů nenacvaknul) v téměř neprostupném lesním terénu kdesi na německé straně a v nepředstavitelném hluku ze závodního okruhu se snažím telefonicky spojit se zbytkem ztraceného týmu. Už jste někdy zažili, jaký zvuk vydává starý závodní motocykl? Ale co… všichni přece známe rčení o tom, kdy začíná život a kdy končí zóna komfortu.

Velký dík Raphě za takové zážitky. Za perfektní organizaci, královské pohoštění po dojezdu i na vrcholu Ještědu (včetně skvělého pojízdného Rapha-Van-Espressa), chutné traťovky českého výrobce sportovní výživy Chimpanzee, designovou musettku a čapku s motivy akce.

A samotný dojezd do cílové Schmilky? Slastný.

Jednotlivé týmy si daly navzájem ochutnat piva, která ze svých krajů dovezly ostatním a slavnostní (čti patřičně odlehčený) nástup všech týmů se nesl přesně v duchu, který mi v dnešní společnosti orientované na rychlost a zisk tak trochu chybí – nakonec se vyhlásil tým, který během náročného okruhu pozoruhodnou krajinou Českého Švýcarska nasbíral nejvíc defektů.

Všechny gravel segmenty byly vybrány tak, aby se na nich mohly projevit cyklistovy zkušenosti a jezdecké dovednosti – bohužel s výjimkou hned toho prvního. Doporučení stran pořadatele znělo jasně – gravel bike s optimální šířkou plášťů. Jenže tento úsek vedl po velkém ostrém kamení a bylo úplně jedno, jakou stopu jezdec vybere či jak obezřetně a zkušeně si při jízdě počíná. Tady jste zkrátka jen trnuli, kdy přijde defekt. Pro náš tým to znamenalo konec jednoho z jezdců, který rozervanou galusku už opravit nedokázal. Po všech těch přípravách, přesunu na akci, a těšení na společný ride to byl na osmnáctém kilometru pro našeho kamaráda opravdu krutý konec. Být pořadatelem, podobný segment bych klidně vynechal, případně ho alespoň nezařazoval na začátek tratě.

Na jezdce toho čekalo ale mnohem víc. Třeba závod vintage motocyklů, jehož okruh protnul v jedné části trasu závodu, takže si někteří účastníci včetně mě museli na chvíli připadat jako po požití halucinogenu. Vzpomínám si, jak vleču na rameni kolo v silničních tretrách (zabahněné kufry jsem pak už do pedálů nenacvaknul) v téměř neprostupném lesním terénu kdesi na německé straně a v nepředstavitelném hluku ze závodního okruhu se snažím telefonicky spojit se zbytkem ztraceného týmu. Už jste někdy zažili, jaký zvuk vydává starý závodní motocykl? Ale co… všichni přece známe rčení o tom, kdy začíná život a kdy končí zóna komfortu.

Velký dík Raphě za takové zážitky. Za perfektní organizaci, královské pohoštění po dojezdu i na vrcholu Ještědu (včetně skvělého pojízdného Rapha-Van-Espressa), chutné traťovky českého výrobce sportovní výživy Chimpanzee, designovou musettku a čapku s motivy akce.

A samotný dojezd do cílové Schmilky? Slastný.

Jednotlivé týmy si daly navzájem ochutnat piva, která ze svých krajů dovezly ostatním a slavnostní (čti patřičně odlehčený) nástup všech týmů se nesl přesně v duchu, který mi v dnešní společnosti orientované na rychlost a zisk tak trochu chybí – nakonec se vyhlásil tým, který během náročného okruhu pozoruhodnou krajinou Českého Švýcarska nasbíral nejvíc defektů.

Všechny gravel segmenty byly vybrány tak, aby se na nich mohly projevit cyklistovy zkušenosti a jezdecké dovednosti – bohužel s výjimkou hned toho prvního. Doporučení stran pořadatele znělo jasně – gravel bike s optimální šířkou plášťů. Jenže tento úsek vedl po velkém ostrém kamení a bylo úplně jedno, jakou stopu jezdec vybere či jak obezřetně a zkušeně si při jízdě počíná. Tady jste zkrátka jen trnuli, kdy přijde defekt. Pro náš tým to znamenalo konec jednoho z jezdců, který rozervanou galusku už opravit nedokázal. Po všech těch přípravách, přesunu na akci, a těšení na společný ride to byl na osmnáctém kilometru pro našeho kamaráda opravdu krutý konec. Být pořadatelem, podobný segment bych klidně vynechal, případně ho alespoň nezařazoval na začátek tratě.

Na jezdce toho čekalo ale mnohem víc. Třeba závod vintage motocyklů, jehož okruh protnul v jedné části trasu závodu, takže si někteří účastníci včetně mě museli na chvíli připadat jako po požití halucinogenu. Vzpomínám si, jak vleču na rameni kolo v silničních tretrách (zabahněné kufry jsem pak už do pedálů nenacvaknul) v téměř neprostupném lesním terénu kdesi na německé straně a v nepředstavitelném hluku ze závodního okruhu se snažím telefonicky spojit se zbytkem ztraceného týmu. Už jste někdy zažili, jaký zvuk vydává starý závodní motocykl? Ale co… všichni přece známe rčení o tom, kdy začíná život a kdy končí zóna komfortu.

Velký dík Raphě za takové zážitky. Za perfektní organizaci, královské pohoštění po dojezdu i na vrcholu Ještědu (včetně skvělého pojízdného Rapha-Van-Espressa), chutné traťovky českého výrobce sportovní výživy Chimpanzee, designovou musettku a čapku s motivy akce.

A samotný dojezd do cílové Schmilky? Slastný.

Jednotlivé týmy si daly navzájem ochutnat piva, která ze svých krajů dovezly ostatním a slavnostní (čti patřičně odlehčený) nástup všech týmů se nesl přesně v duchu, který mi v dnešní společnosti orientované na rychlost a zisk tak trochu chybí – nakonec se vyhlásil tým, který během náročného okruhu pozoruhodnou krajinou Českého Švýcarska nasbíral nejvíc defektů.

Všechny gravel segmenty byly vybrány tak, aby se na nich mohly projevit cyklistovy zkušenosti a jezdecké dovednosti – bohužel s výjimkou hned toho prvního. Doporučení stran pořadatele znělo jasně – gravel bike s optimální šířkou plášťů. Jenže tento úsek vedl po velkém ostrém kamení a bylo úplně jedno, jakou stopu jezdec vybere či jak obezřetně a zkušeně si při jízdě počíná. Tady jste zkrátka jen trnuli, kdy přijde defekt. Pro náš tým to znamenalo konec jednoho z jezdců, který rozervanou galusku už opravit nedokázal. Po všech těch přípravách, přesunu na akci, a těšení na společný ride to byl na osmnáctém kilometru pro našeho kamaráda opravdu krutý konec. Být pořadatelem, podobný segment bych klidně vynechal, případně ho alespoň nezařazoval na začátek tratě.

Na jezdce toho čekalo ale mnohem víc. Třeba závod vintage motocyklů, jehož okruh protnul v jedné části trasu závodu, takže si někteří účastníci včetně mě museli na chvíli připadat jako po požití halucinogenu. Vzpomínám si, jak vleču na rameni kolo v silničních tretrách (zabahněné kufry jsem pak už do pedálů nenacvaknul) v téměř neprostupném lesním terénu kdesi na německé straně a v nepředstavitelném hluku ze závodního okruhu se snažím telefonicky spojit se zbytkem ztraceného týmu. Už jste někdy zažili, jaký zvuk vydává starý závodní motocykl? Ale co… všichni přece známe rčení o tom, kdy začíná život a kdy končí zóna komfortu.

Velký dík Raphě za takové zážitky. Za perfektní organizaci, královské pohoštění po dojezdu i na vrcholu Ještědu (včetně skvělého pojízdného Rapha-Van-Espressa), chutné traťovky českého výrobce sportovní výživy Chimpanzee, designovou musettku a čapku s motivy akce.

A samotný dojezd do cílové Schmilky? Slastný.

Jednotlivé týmy si daly navzájem ochutnat piva, která ze svých krajů dovezly ostatním a slavnostní (čti patřičně odlehčený) nástup všech týmů se nesl přesně v duchu, který mi v dnešní společnosti orientované na rychlost a zisk tak trochu chybí – nakonec se vyhlásil tým, který během náročného okruhu pozoruhodnou krajinou Českého Švýcarska nasbíral nejvíc defektů.

IMG_6569
IMG_6767
IMG_6795
IMG_6821
IMG_6719
IMG_7036
IMG_7051
IMG_6971

DOPORUČENÉ

5. 8. 2018 | text: Robin Fišer

5. 8. 2018 | text: Robin Fišer

IMG_3916

V první fázi za mnou kluci vůbec nepřišli s tím, že potřebují nové logo. Chtěli, abych se zamyslel nad celou identitou, která na začátku chyběla. K tomu, že jsme se nakonec rozhodli změnit všechno...

V první fázi za mnou kluci vůbec nepřišli s tím, že potřebují nové logo. Chtěli, abych se zamyslel nad celou identitou, která na začátku chyběla. K tomu, že jsme se nakonec rozhodli změnit všechno...

Příběhy

25. 4. 2019 | text: Robin Fišer

25. 4. 2019 | text: Robin Fišer

IMG_2319

Jsou to bezmála dva roky, co jsme se rozhodli rozjet další etapu a získané zkušenosti při zakázkové výrobě ocelových kol promítnout do vývoje nových modelů Reason a Verne. Během této fáze jsme se...

Jsou to bezmála dva roky, co jsme se rozhodli rozjet další etapu a získané zkušenosti při zakázkové výrobě ocelových kol promítnout do vývoje nových modelů Reason a Verne. Během této fáze jsme se...

Technologie   Příběhy

Technologie   Příběhy

5. 11. 2015 | text: Robin Fišer

5. 11. 2015 | text: Robin Fišer

COVER_IMG_9929

Cyklokros má ve středoevropských zemích dlouholetou tradici. Hodinový švih náročným terénem – blátem, pískem či sněhem – navíc často doprovázený nepříznivým počasím. Vyžaduje jak odolného...

Cyklokros má ve středoevropských zemích dlouholetou tradici. Hodinový švih náročným terénem – blátem, pískem či sněhem – navíc často doprovázený nepříznivým počasím. Vyžaduje jak odolného...

Galerie

Chcete vidět nové modely jako první? Přihlašte se k odběru aktualit.

Chcete vidět nové modely jako první? Přihlašte se k odběru aktualit.

Chcete vidět nové modely jako první? Přihlašte se k odběru aktualit.

    
REPETE_logo

INFO

INFO@REPETE.CC
MORAVSKÁ 27
120 00 PRAHA 2
ČESKÁ REPUBLIKA

INFO

INFO@REPETE.CC
MORAVSKÁ 27
120 00 PRAHA 2
ČESKÁ REPUBLIKA

INFO

INFO@REPETE.CC
MORAVSKÁ 27
120 00 PRAHA 2
ČESKÁ REPUBLIKA

INFO

INFO@REPETE.CC
MORAVSKÁ 27
120 00 PRAHA 2
ČESKÁ
REPUBLIKA

INFO

INFO@REPETE.CC
MORAVSKÁ 27
120 00 PRAHA 2
ČESKÁ REPUBLIKA

COPYRIGHT

VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA
© REPETE 2019

COPYRIGHT

VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA
© REPETE 2019

COPYRIGHT

VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA
© REPETE 2019

COPYRIGHT

VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA
© REPETE 2019

COPYRIGHT

VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA
© REPETE 2019